Dnes má většina lidí zmatek v mysli. Nevědí, jaké jsou skutečné významy některých věcí, a dávají jim významy falešné, nebo staví na přední místo a řídí se podle něčeho jiného, než by měli. Tak je tomu dnes i u emocí a rozumu.
Pudy, emoce, rozum, víra
Už docela dlouhou dobu se v psychologii studuje, na základě čeho člověk jedná. Zčásti to není příliš nové zjištění. Člověk totiž jedná asi ze 70-80% na základě emocí (některé názory říkají, že ještě víc). Přišlo se ještě na další zjištění. Lidé jednají z větší části na základě emocí i tehdy, kdy se snaží jednat na základě rozumu.
Někdo už teď nabyde dojmu, že kladu emoce do protikladu s rozumem. Řekli byste, že pokud člověk v takové míře jedná podle emocí, tak je to přirozené a je zbytečné dělat takový protiklad. Zprvu se zdá, že tomu tak je. Ale musíme se podívat, jak vypadá jednání téměř jen na základě emocí, nebo pokud člověk neklade důraz na rozum, jaké mohou být důsledky takového jednání.
Jistě jste si každý u sebe všimnuli, že emoce jsou velmi nestálé. V mnoha případech nás emoce mohou nutit k jednání, které je nerozumné.
Vznik emocí
Nejprve je potřeba se podívat, jak emoce vznikají. Jednoduchý popis, který snadno odpozorujeme, je následující. Určitý předmět působí na smysly, které tak podráždí nervy. Poté následuje vjem, to znamená, že člověk si uvědomí ono působení. Na základě uvědomění následuje nějaké jednání. Takový popis můžeme užít i u zvířat. Pak se zdá, že i zvířata mají emoce. Ale není tomu tak.
Zvířata jednají na základě pudů, které jsou nižší než emoce (také člověk může jednat podle pudů, samozřejmě). Podíváme se tedy, jak to snadno poznat. Člověk jako jediný tvor dokáže měnit své chování proti působícím podnětům. Např. když působí na lidské tělo bolest, jeden člověk bude sténat, druhý tuto bolest vydrží. Něco takového můžeme sledovat už u primitivních národů. Některé kmeny "zdobí" své tělo skarifikací, kdy se kůže rozřezává do ornamentů ranami a ty se nechávají otevřené a ještě se do nich sype popel či písek, aby jizvy byly velmi patrné. Při takovém působení dokáže člověk navenek zůstat zcela klidný, i když působí bolest. Ale zvířata tohle nedokážou, budou jednat podle pudů. Zajímavou skutečností také je, že člověk jako jediný tvor se dokáže opravdu smát. Když se rodiče usmějí na nemluvně, tak ono se také začne smát. Snad tohle postačí pro rozlišení, i když je toho samozřejmě víc. Ale zpět k emocím, které mají jen lidé.
Důsledky
Z prostého popisu na začátku předchozího odstavce je vidět, že pro jednání člověka není tolik důležité, jak emoce vzniká. Je potřeba se ptát, jak vzniká uvědomění, bez kterého by pak nedošlo k vyvolání emoce a následného jednání či postoje. Před chvílí jsme viděli, že emoce nejsou pudy. Takže uvědomění emoce musí být odněkud jinud, aby to nebyly pudy, ale opravdové emoce.
Na začátku jsem psal, že působením na smysly vzniká vzruch, který tvor pociťuje. Vzruch přechází v cit a teprve pak přechází u člověka cit (to co pociťujeme) v emoci. Poslední přechod se děje v duši a jako ozvěna se pak odráží v člověku. Tento odraz každý z nás rozeznává - vidíme rozdíl mezi tělesnými vzruchy, které vycházejí ze změn na těle a vycházející z emoce, nebo vášně, chcete-li.
Člověk se skládá z těla a rozumové duše. Tak tělo má snahu po hmotných předmětech, rozum po předmětech duchových. Sv. Tomáš Akvinský vysvětluje, že vášně samy o sobě, pokud vznikají v těle, nejsou ani dobrými ani zlými. Až rozum jim dává mravní odlišnost.
Tak záleží na postoji člověka k emocím a vášním, které se u něho objevují.
Emoce a vášně jsou často v rozporu s rozumovým jednáním. Člověk vášnivý se nechává ovládat emocemi a vášněmi, rozumem k tomu svolí. A tak se oslabuje vůle, až se člověk stane naprostým otrokem vášní.
Závěr
Souhlas s jednáním na základě emocí v dnešní době převládá. Ba co hůř ještě se podporuje ("dělej podle toho, jak to cítíš"; "buď spontánní" apod.). Takové jednání je nerozumné, a proto z něho vzniká tolik potíží a neštěstí. Můžeme to vidět na trestné činnosti lidí, vzlášť u případů, u kterých si většina řekne, že nad něčím takovým zůstává rozum stát.
Křesťané už od začátku umrtvovali své tělo, své vášně. Jak vidíme, je to velmi užitečné a potřebné i pro tento časný život a celou společnost. Člověk má totiž sklon ke zlému (dědičný hřích), proto je potřeba se varovat všeho, co ke zlému vede, jako je jednání na zákaldě vášní, a naopak dávat přednost tomu, co vede k dobrému - usilovat o rozumové jednání.
Abych doplnil výčet v nadpisu, tak se jen zmíním o víře a dám základní informaci, protože vysvětlení této důležitosti je nejméně na další jeden článek.
Vírou totiž poznáváme skutečnosti, které samotným rozumem poznat nedokážeme. A tak víra stojí ještě nad rozumem.
Správné pořadí od nejvyššího k nejnižšímu je tedy následující:
| víra |
| rozum |
| emoce |
| pudy |
(Pro zájemce přidávám ještě knížku, z které jsem čerpal některé odborné informace.)
Reference:
KACHNÍK, Josef. Lidské vášně a jich výchova dle ethických zásad sv. Tomáše Akvinského. Praha: V. Kotrba, 1916.
DOPLNĚNÍ: Normální a nenormální člověk
Žádné komentáře:
Okomentovat