Píšu o 4. neděli adventní, brzy už budou Vánoce. Teď mnohem častěji než během celého Adventu budeme slýchat přání šťastné a veselé. Ano, je to hezké přání. Ale jak to nakonec dopadá?
Budu psát o svém pohled na různé prožívání Vánoc, jak se lidé k tomu staví. Vynechám lidi, kteří Vánoce vůbec neslaví.
V Česku většina lidí o sobě tvrdí, že jsou nevěřící. A Vánoce jsou samozřejmě křesťanské svátky. Pro nedouky dávám odkaz na vysvětlení, že opravdu jsou. A proto jaksi jde těžko do sebe, aby nevěřící slavili svátky narození Pána Ježíše. Proto lidé tak hltají materialismus se vším všudy a udělali si z Vánoc období nákupů hromady věcí. Něčím se to prostě musí nahradit. Pro někoho je to sice ohrané tvrzení, jenže pořád platí: materiální věci člověka neučiní šťastným. Na to už leckteří nevěřící přišli. Proto v této úvaze vynechávám i ty lidi, kteří se opravdu soustředí jen na materiální "prožívání" Vánoc. Dárky, jako hlavní předmět Vánoc, jsou tím nejdůležitějším jen pro malé děti. Předpokládám, že kdo čte toto psaní, už pochopil, že na dárcích tolik nesejde.
Nejprve se zastavím u lidí, kteří mají Vánoce jen jeden nebo dva dny. Nemají příliš dobré rodinné vztahy a sejít se na Vánoce je pro ně jen taková povinnost. Proto se sejdou jen na Štědrý den a zůstaou spolu nanejvýš do druhého dne, protože by to déle nevydrželi. Tak se dokonce může stát, že někteří hned 25. prosince vyhazují stromeček z domu. A už aby zas byli každý u sebe, jako před tím.
Šťastné Vánoce ani náhodou.
Velká část dnešních lidí baží po zážitcích. Nemám přímo na mysli nestálé lidi, kteří o Vánocích jezdí do exotických krajin. Myslím ty lidi, kteří se co nejvíc snaží, aby o Vánocích tzv. všechno klaplo. Chtějí mít Vánoce hezké, aby všichni měli dobrou náladu a cítili navzájem, jak se mají rádi. Na tom není nic špatného. Ale něco takového je jako křehká sklenice, do které stačí trošku uhodit a je rozbitá. I když všechno se vydaří, stejně se zdá, že tu něco schází. Nějaká infantilní nálada a prožívání je všechno? Už zde není nic víc?
Šťastné Vánoce to jsou jen tak napůl.
Naproti tomu se podívejme na Vánoce křesťanů (tj. katolíků). Nemusíme si nalhávat, že jsou ve všech případech ideální a všichni se zaměřují na podstatu Vánoc. Jsou i samozřejmě vlažní křesťané.
Křesťané, jak snad ještě většina nevěřících ví, si připomínají a slaví den narození Pána Ježíše. Odbočím, protože musím zdůraznit jednu důležitou věc, kterou mnozí ani nepostřehli.
| Je to něco naprosto nevídaného, ale v křesťanství jedna ze zásadních světových událostí. Bůh, který je nad veškerým tvorstvem, se sám ponížil a stal se člověkem z lásky k lidem. Je to naprosto něco neslýchaného, v žádném jiném náboženství nic takového nenajdete. Něco takového nepřišlo na mysl ani lidem ani ďáblu. Ale přitom je to zcela logické, když známe všechny okolnosti. |
Proto Vánoce křesťanů nejsou primárně zaměřené na hmotné statky, ani na nějaké prožívání pocitů. Obě věci sice k Vánocům patří, ale nejsou nezbytné. Pouze vycházejí ze skutečnosti Vánoc - radost a obdarování lidí samotným Stvořitelem. I v případě, že tyto dvě věci scházejí, křesťanské Vánoce nepřestanou být Vánocemi (kupříkladu vzpomeňme na pronásledované křesťany na mnohých místech světa). Křesťan se raduje a je skutečně šťastný, když si je vědom, že jeho Pán a Bůh ze své nesmírné lásky přišel na svět, aby zachránil člověka. Tato opravdová radost, kterou nemůže jen tak nic pokazit, schází nevěřícím lidem. Vánoce jsou prostoupeny radostí, což je krásně vyjádřené v koledách (Česká mše vánoční radostí přetéká - Hvězdy jsou dnes krásnější, obloha je jasnější | Aleluja, aleluja, chvalme Boha dobrého! Aleluja, aleluja, chvalme Boha mocného, Boha mocného, Boha dobrého!). Narozdíl od nevěřících, kteří si zakončují Vánoce buď už hned po Štědrém dnu, nebo nejdéle po Novém roce, křesťané - celá Církev - prožívají radost až do neděle po 6. lednu.
Pokud jde o přání šťastných a veselých Vánoc, musí to být nutně Vánoce křesťanské. Ještě podotknu jednu zajímavou věc. Označení šťastné jistě znamená to, co se dočtete na Wikipedii ("vnější příznivá událost nebo okolnost, často nahodilá a nezasloužená"). Ale je tu ještě něco. Jedna koleda se jmenuje Dej Bůh štěstí. Zde můžeme slovo štěstí zaměnit za požehnání. A tak vlastně přejeme požehnané a veselé Vánoce, i když říkáme šťastné a veselé.
Ještě se vrátím ke koledám a nevěřícím. Četl jsem, že lidé, samozřejmě včetně nevěřících, u nás mají vcelku rádi koledy. Prý mezi nejoblíbenější patří Narodil se Kristus Pán, Neseme vám noviny, Chtíc aby spal, Tichá noc a další. Je to trochu zvláštní. Nevěřící lidé nadávají na křesťanství, Pána Boha a katolickou Církev při každé příležitosti, kdykoliv si potřebují do někoho kopnout, ale pak mají rádi koledy? Udivuje mě, jak nevěřící člověk může poslouchat koledy, které jsou o Pánu Bohu, nebo dokonce Českou mši vánoční, a přitom Pána Boha nechtějí. Není to trochu pokrytecké? Nebo je to tím, že většina lidí je povrchních a je jim to jedno?
Něco podobného je, když nevěřící jdou na Štědrý den do kostela. Pokud se jedná o ty, kteří kde chodí, nadávají na Pána Boha a katolickou Církev, tak to jsou největší pokrytci. Ale přímo takoví do kostela asi nikdy nezašli. Dost často tam jsou rodiny s dětmi. Souvisí to s hledáním zážitků. To jsou ti lidé, o kterých jsem psal ve čtvrtém odstavci. Asi jdou na Štědrý den do kostela kvůli dětem, aby měly něco zvláštního. Ale ty, protože k něčemu takovému nejsou ani trochu vedeny, to téměř vůbec nezajímá. Spíš tam jdou dospělí hlavně kvůli sobě. Touží po něčem víc, hledají.
Určitě je dobře, že se alespoň jednou za rok zajímají o křesťanství. Ale teď vám chci něco povědět. Katolická mše je hlavně pro věřící. Vy tam zaberete místo v lavicích a ani se neumíte náležitě chovat. Nemluvím ani o tom, že netušíte, co se při té mši sv. vlastně děje. Když už přijdete, tak se chovejte alespoň jak se patří. Tím nejdůležitějším je pokleknout při proměňování. Správně byste měli v tu chvíli opustit kostel a něčemu takovému nebýt přítomní. Jak vidíte, nikdo vás ani v tu chvíli nevyhání a nezakazuje vám přijít do kostela, ale když všichni v kostele klečí, tak vy také musíte. Pokud se vám to nelíbí, tak nechoďte do katolického kostela.
Doufám, že se nikdo neurazil a po přečtení se hlouběji zamyslí nad Vánocemi a nad sebou. Přeji vám šťastné, a tedy požehnané, a veselé Vánoce.
Žádné komentáře:
Okomentovat